Kostarika

Tropické pralesy, bělostné pláže, divoké řeky, vodopády, vulkány a všudypřítomná přátelská atmosféra. To je Kostarika, země s jedním z největších přírodních bohatství na světě. Pojeďte s námi poznat ráj na zemi.Poznejte úchvatnou přírodu a život nejšťastnějšího národa světa. Pojeďte s námi na Kostariku!

Geografické údaje

Kostarika se nachází ve Střední Americe. Na severu hraničí s Nicaraguou a jižním sousedem je Panama. Z východu je omývána Atlantským a ze západu Pacifickým oceánem. Z jednoho pobřeží na druhé je možné se dostat automobilem za tři hodiny.  Oba oceány lze dokonce spatřit najednou, a to z vrcholku nejvyšší místní hory Chipirró (3820m), situované na jihu země. V Karibské oblasti je možné navštívit úchvatné bílé i černé písčité pláže a jedná se o skvělou zónu k potápění a rybolovu. Pacifické pobřeží je zase vyhledávané především surfaři. Nejzalidněnější oblastí je Valle Central (střední údolí), kde se nachází několik velkých měst včetně hlavního města San José. Na Kostarice je mnoho třítisícových vrcholků a také přes sto dvacet vulkánů, z nichž sedm je stále aktivních.

Oficiální název: República Costa Rica (Kostarická republika)
Počet obyvatel: 4,7 miliónu
Hlavní město: San José (288 000 obyvatel)
Státní zřízení: prezidentská republika
Hlava státu: Luis Guillermo Solís Rivera
Oficiální jazyk: španělština
Rozloha: 51 100 km²
Náboženství: římsko-katolické
Nejvyšší bod: Cerro Chirripó (3.820 m)
Časový posun: v zimě je o 7 hodin méně než v ČR, v létě o 8 hodin
Elektrické připojení: 110 V

Klimatické podmínky

Kostarika se nachází v tropickém podnebním pásu. Průměrná celoroční teplota je 24° C a díky své poloze mezi Karibským mořem a Pacifikem nenastávají velké teplotní změny. Suché a teplé období, a proto tedy nejvhodnější pro návštěvu, nastává zpravidla od prosince do dubna. Měsíc s nejpříjemnějšími teplotami a nejmenším počtem srážek je březen. Od května do listopadu přichází období dešťů, nazývané také jako „zelené období“, kdy je příroda na Kostarice nejúchvatnější.

Jaro (březen až květen) je vhodné na návštěvu k pobytovým zájezdům, protože minimálně prší.  Značná nevýhoda návštěvy v tomto období tkví v tom, že na Kostariku se vypraví nejvíce turistů. To má samozřejmě vliv na cenu poskytovaných služeb a obsazenost hotelů a dokonce i na kvalitu určitých služeb.
Léto (červen a srpen) je opravdu tropické. Každý den zaprší, ale v dusnu se krátký déšť velmi dobře snáší. Mraky přijdou většinou odpoledne a zase na večer odejdou. Výjimkou je Karibské pobřeží, kde prší minimálně během celého roku. Proto doporučujeme návštěvu pláží a národních parku dopoledne. V podstatě tak budete korespondovat životní rytmu Ticos, kteří velmi brzy vstávají a chodí také brzy spát. Turistický ruch opět roste, ale není to tak hrozné, jako v zimním období.
Podzim (září a říjen)  když přes den prší, déšť je vydatný. Přes den stoupají teploty na pobřežích ke 30°C i více. Ve vnitrozemí se pohybují teploty kolem 25°C. Vlhkého počasí ubývá až začátkem prosinci a noci začínají pomalu chladnout. Turistické lokality jsou prázdné. A můžete zažít tu nejromantičtější dovolenou, o které se vám kdy snilo, protože pláže budete mít téměř jen pro sebe.
Zima (prosinec až březen) je ryze turistickou sezónou, která je i na Kostarice určena k odpočinku. I děti ve školách mají hlavní prázdniny přes zimu. Počasí je nejsušší, což ale neznamená, že by vůbec nepršelo. Příroda se nachází ve vegetačním klidu, tedy porosty nejsou tak zelené jako v létě. Ubytovací kapacity jsou plné a tedy nemůžete čekat žádnou slevu.

Kultura

Kostarika zemí střetů rozličných kultur. Již v době před evropskou kolonizací se na jejím území spojovaly kultury mayská a aztécká s kulturami jihoamerickými. Během kolonizace přijížděli spolu s Evropany také Afričané a Asiaté. Kostaričané, kterým se přezdívá také „ticos“, jsou velmi přátelským, usměvavým a ochotným národem. Mnoho místních obyvatel se přistěhovalo z USA i Evropy, protože chtěli změnit své životy. Chtěli třeba žít ve zdravé zemi zemi s mírumilovnou náladou, nebo nesouhlasili s politikou jejich rodné země (př. USA). Na Kostarice tedy najdete spoustu přistěhovalců, kteří zde našil své životní štěstí.

Karnevaly na Kostarice

Slavný Carnaval de Limón se slaví v říjnu, Puntaneras od 21. února do 3. března.

Gastronomie

Střet různých kultur se odráží i v gastronomii Kostariky. Místní kuchyně v sobě má prvky gastronomie mexické, asijské, africké či španělské. Základem kostarické kuchyně je rýže, fazole a kukuřice. Maso se jí nejčastěji kuřecí, vepřové a rybí.  K snídani si Kostaričané často dávají tzv. Gallo Pinto (neboli kropenatý kohout). Jedná se o národní pokrm složený z  fazolí a rýže a cibulky a česneku. Servíruje se na mnoho způsobů, kupříkladu s kokosovým mlékem, rajčatovou omáčkou, sýrem či smaženým vejcem. Dalším typickým pokrmem je tzv.“Casado“ (Źenatý) složený z rýže, fazolí, zralého banánu, salátu a kuřecího či jiného masa. Mezi další populární pokrmy patří empanadas, což jsou pirožky plněné masem.   Opravdu vynikající je místní káva typu arábica, jež se na Kostarice produkuje již více než sto let a jako lahůdku ji možná pijete k snídani každé ráno. Jedním z nejrozšířenějších nealkoholických nápojů je fresco s čerstvým ovocem (ananas, pomeranče, apod.), vodou a ledem. Aguadulce (sladká voda) je jedním z nejrozšířenějších nealkoholických nápojů připraveném z teplé vody a ze šťávy z cukrové třtiny.
Z alkoholických nápojů vyniká Guaro známé také pod názvem Cacique, místní pálenka z cukrové třtiny. Nejznámější místní pivo je ležák Imperial. Na venkově je možné sehnat i typický alkoholický nápoj indiánů vyrobený z kukuřice známý pod názvem Chicha de Maíz. Velice zajímavou chuť má místní víno Coyol připravované z palmové mízy. Typické je také víno z pomerančů a ostružin. Na Kostarice se holduje místnímu typickému vínu.

Hudba a tanec

Na Kostarice se mísí vliv hudební kultury evropské, indiánské, afrokaribské a asijské. Národní kostarický tanec je El Punto Guanacasteco, který vznikl ve stejnojmenném městečku.

Krátce z historie

Před španělskou kolonizací bylo území Kostariky obýváno indiánskými královstvími Huétarů, Brunců , Boruců a Chorotegů. Na počátku 16. století přistál na karibském pobřeží Kryštof Kolumbus, avšak až kolem roku 1560 začalo opravdové dobývání území, které však bylo mnohem klidnější než na ostatních území Střední Ameriky. V kolonizačním období se Kostarika stala důležitým obchodním místem. Začátkem 17. století byla vystavěna důležitá obchodní pěší stezka mezi Panamou, tzv. „Camino de la Mulas“, která byla zpoplatněna a Kostarice přinesla ekonomický prospěch. Na Atlantickém pobřeží se začaly také objevovat kakaovníkové plantáže, avšak neustálé nájezdy pirátů nedovolily, aby země lépe prosperovala.
Kostarika od dob kolonizace tvořila součást guatemalského kapitanátu, jež v roce 1821 vyhlásil nezávislost na Španělsku. Roku 1838 Kostarika vyhlásila definitivní nezávislost a o šest let později se stala republikou.
Druhá polovina 19. století byla ve znamení ekonomického rozvoje a to především díky rozvinutému zemědělství. Roku 1949 se rozpoutala jediná občanská válka v historii země. Kostarika je v současnosti nezávislou zemí, která se pyšní nexistující armádou.

Pura vida

S výrazem pura vida – neboli čistý život- se na Kostarice setkáte opravdu často. Vystihuje totiž životní styl Kostaričanů – kvalitu, pokoru, hojnost, radost, spokojenost, štěstí, optimismus a umění vážit si těch obyčejných a jednoduchých věcí. Zkrátka umění žít.

Zajímavosti

Kostarika je jedním z mála států na světě bez armády. Ušetřené peníze za její provoz se snaží investovat do spokojenosti a blahobytu obyvatel. A jelikož Kostaričané byli v roce 2012 vyhlášeni nejšťastnějším národem světa a následující rok toto prvnství potvrdili, vypadá to, že se daří.  V zemi také již téměř po dvě století vládne demokratický režim, tedy nejdéle ze všech zemí Latinské Ameriky.
Také proto je Kostarika nazývána zemí míru a v roce 1987 obdržel její tehdejší prezident Oscar Arias Sánchez obdržel Nobelovu cenu míru.

Ceny

Oběd v restauraci střední třídy od 7 do 10 USD, v levnějších okolo 3-5 USD Spropitné ve výši 10% je obvykle zahrnuto v ceně.

Ekoturistika

Ekoturistika je stále oblíbenější formou cestování spočívající v návštěvách přírodních rezervací a národních parků způsobem, aby nebyla poškozována.Ochrana přírody je na Kostarice na prvním místě. Na jejím území žije nespočet druhů savců, plazů, ptáků, ryb a rostlin. Mnoho z těchto druhů jsou velice vzácné, protože jsou v ohrožení. Mezi ně patří mnoho druhů žab, jaguáři, dvouprstý lenochod,
Kostarika si svou přírodu pečlivě chrání a v péči o životní prostředí ji na světě předčí pouze Island a Švýcarsko. Do roku 2030 je cílem využívání pouze obnovitelné energie

Vulkány na Kostarice

Na území Kostariky se nachází 112 vulkánů, které tvoří tzv. Cinturón de Fuego de Pacífico. Šest sopek je stále aktivních. Nejaktivnější sopkou Kostariky byla v posledních padesáti letech sopka Arenal. Přestože je Arenal v současnosti ve fázi odpočinku, což znamená, že nemá výbuchy, představuje stále nejznámější a nejnavštěvovanější sopku na tomto území. Nicméně můžeme zde najít celou řadu dalších vulkánů, které ohromují svou majestátností. Mnoho z nich představují kalderové sopky, jejichž krátery jsou vyplněny vodou a stoupající párou. Velká část těchto přírodních úkazů je dnes součástí přírodních chráněných rezervací.

Termální prameny

Díky velkému množství aktivních vulkánů nabízí Kostarika mnoho termálních pramenů různých teplot a minerálů. Nejvíce se jich nachází v okolí vulkánů Arenal, Irazú, Miravalles a Rincón de la Vieja. Prameny v lázeňské středisku v Tabaconu obsahují velké množství síry, která působí jako dobrá prevence proti bolesti.